Alespoň něco

18. dubna 2009 v 22:06 | Mau |  Blahs
Nikdy jsem nechtěla ztratit se. Sama sobě, někde daleko v nekonečnym časoprostoru, v dálkách kam se nikdy nedostanu, nechtěla jsem chodit po prázdných šedivých ulicích a dokonale tam zapadat, zatímco si moje já udělalo výlet. Poslední dobou jsem se měla docela fajn. Vážně. Dokázala jsem se smát. Vlezlo na mě jaro a podle toho to taky vypadalo. Ležely jsme na trávě a šmírovaly s M novinovým dalekohledem dva cucáky na lavičce. A řehtaly se. Nemyslely. Jenom si užívaly čokoládu a krásné počasí. Výsledek: mám nohy spálené od kotníků po kousek nad koleny, ruce po lem rukávů trička a plus nos a tento článek. A jinak? Jinak nic, nic a dvakrát a třikrát a ležatá osmička. Panebože, ta naše osmička, kam jsme to daly hlavu.. ne hlavu, srdce. Chceme naše sdrce zpátky! Jsme přece ženy jednadvacátého století, emancipované a naprosto nezávislé. Nechceme lásku, nechceme trpět, nechceme toužit po nesplnitelných snech.. už ne. Už ne. Ne. Prostě ne. Co je na tom tak těžkého. Jen dvě písmena. Když chce kuřák přestat kouřit, taky to doopravdy musí chtít on a ne se jen spoléhat na náplasti. Tak proč mi to nejde? Proč jsem pořád tak.. jednostranná? Vstávám s tím, přežívám s tím ve škole, přemýšlím o tom večer, sním s tím v noci.. jak moc pitomá já dokážu být. To skoro vypadá, jako kdybych nechtěla přestat.. ovšem to si nesmím připustit.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Trubadůra Trubadůra | Web | 19. dubna 2009 v 12:22 | Reagovat

to mi povídej ... to jaro, JARO!

2 Andy Andy | 19. dubna 2009 v 17:58 | Reagovat

ach, no však víš

3 rN rN | Web | 19. dubna 2009 v 18:50 | Reagovat

to je tak .... zmatené ...

4 Cathyn Cathyn | Web | 21. dubna 2009 v 13:01 | Reagovat

Já mám spálenej celej xicht a taky výstřih, vypadá to velmi, ehm zajímavě :-D
Ale sluníčko je úžasný lék na depky :-D

5 ~o~ ~o~ | Web | 28. dubna 2009 v 16:35 | Reagovat

Jaro dělá pokusy, vystrkuje krokusy a nejen to. Je to všechno tak prosluněné. I když se nedá říct, že by všechno bylo skvělé, od toho tu přeci byl minulý rok. Možná, právě proto, je to všechno tak hrozně zvláštní a k pláči, že už ani sluníčko a malý princ to nespraví. Je mi z toho smutno, ale o mě tu nejde. Možná ten vítr, jó, to je něco :D . O:-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.