První jarně páteční

21. března 2009 v 17:37 | Mau |  Blahs
Obvykle první jarní den je dnes ve skutečnosti již druhým a já mám letní pocit, ačkoliv toužím po podzimu. Jsem rozmazlená. Málokdy se úplně spokojím s tím co mám. Jsem zmlsaná. Chci toho moc a ještě víc. A kdo chce moc, nemá nic. Tohle moudro si pamatuju z večerníčků o Krakonošovi, jež dodnes zůstává jedním z nejoblíbenějších. Otázka je proč, měla bych z něj mít spíš psychické následky-posttrauma- při úvodní znělce jsem jako malá utíkala do chodby a zacpávala si uši. Ale zpátky do přítomnosti. Včerejší páteční odpoledne bylo náročné, opět se ve mně probudil ten hlodavý pocit osamění. Dříve to tak bylo stále, jela jsem autobusem domů a cítila se mizerně, nic zvláštního mě nečekalo a já si myslela, že mi něco utíká a měla bych něco udělat, ale ve skutečnosti mi spíš utíkalo to, co bych pro to udělat měla. Poslední dobou tyhle stavy poměrně zmizely, a to z jistých důvodů, jež zaplnily můj páteční čas a to ještě pro mě asi tím nejlepším možným způsobem, který tady ale nebudu rozmazávat. Postačí vědět, že občas bývám i šťastná. Ale i to mělo svůj výpadek a já najednou pocítila zvláštní smutek. Na chvíli mě odreagovala Hvězdná brána (moje oblíbená televizní blbina) a poté kafe, jenže to chtělo další náplast, a tak jsem brnkla P. a čekala do pěti, než se pro mě staví a vydáme se na večerní procházku městem i s Kofilou a sáčkem Haribo. Nepopírám, že jsem do svého města blázen, ale nic se tady neděje. Za celý ušlý kilometr jsme nepotkaly ani jednoho člověka, což nám později vynahradil neonový úchyl se zářivě zelenou bundou, volající: "Hééj, čtyři holky proti mě.". Zajímalo by mě, jestli my dvě spolu vypadáme vážně tak mohutně. Ne! Šly jsme po takové napůl polní cestě a okamžitě uhnuly do bahna a suché trávy. "Já vám neublížím, děvčata. Já pospíchám domů." A povídal něco o tom, že jde pozdě a že to zas bude cirkus. To byla jediná událost, která nám narušila cestu. Jinak se dalo pouze uvažovat o tom, jak asi vypadá západ slunce za kopcem, když tady jde vidět jen směsice fialovomodrooranžovorůžovozlaté barvy nebe. Promrzlá jsem se vrátila domů, zkoukla Ranč U Zelené sedmy (další o.t.b.) a šla se oddávat spánku. Po dvouhodinovém přehrávání oblíbené hudby jsem zahodila sluchátka a rychle usnula. Tak skončil můj další den ze série stereotypu, ale tentokrát mi ta nuda ani nevadila a dokonce vím proč. Mám totiž své plány a jestli je dodržím, mohlo by se stát, že to všechno nabere nový, snad lepší, směr.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 rN rN | Web | 21. března 2009 v 21:41 | Reagovat

doufám, že se z tebe nevytratí ta přemýšlivá osoba, až budeš jednou šťastná tak, jak bys chtěla. tak hodně štěstí, úžívej si tyhle dny ;) :)

2 RozMar RozMar | Web | 22. března 2009 v 14:53 | Reagovat

panebože panebože pátech. Chci ho znovu a zas azas. Ale.. chci pochopit! pomoc sakra lidi..

3 Mau Mau | 22. března 2009 v 17:33 | Reagovat

Nikdy se nevytratí, to nedovolím, nemůžu svět o mě připravit xD Až jednou budu šťastná, tak budu pravděpodobně mrtvá.

No, docela se děsím toho co mi řekneš. Toho co tam bylo. Dařilo se mi na to nemyslet, ale i tak.. Jednou mi přeskočí a půjdu taky. No a pak zemřu a budu teda šťastná xD

4 Cathyn Cathyn | Web | 22. března 2009 v 19:29 | Reagovat

To nás s kámoškou zastavil chlápek a zeptal se nás, jestli nemáme cíga :-D Nechápu to, vypadám snad na to, že kouřim, já která to v životě nedala do pusy?

Miluju lidi, co tě potkaj na ulici a začnou si s tebou normálně jen tak kecat :-D

Ale mám z nich trochu hrůzu :-D

5 Andy Andy | 24. března 2009 v 17:08 | Reagovat

Á konečně jsem tě našla :-) a neřeknu jak, ale moc těžký to nebylo naštěstí :-D piš dál!!! a hodně, těším se ;-)

6 Andy Andy | 28. března 2009 v 21:45 | Reagovat

přemýšlela jsem o tomhle článku

a myslím, že jsi nešťastná, ikdyž se snažíš ukazovat že ne

Nevím proč, ale asi to bude něco velkýho. Brzo snad bude líp, uvidíš ;-)

7 Mau Mau | 28. března 2009 v 21:47 | Reagovat

co na to říct.. to je na dlouho

ale díky za podporu ;)

8 Andy Andy | 28. března 2009 v 21:49 | Reagovat

Není zač. ;-)

9 ~o~ ~o~ | Web | 4. dubna 2009 v 23:25 | Reagovat

Nejspíš jsem ve skluzu a dlouho jsem tu nebyla a všechno to teď musím přečíst, jinak neusnu a známe víme, ehm. O lásce k rodnému městu bychom si mohly popovídat, jelikož tady nikdo támhle nikdo, tady nic támhle nic, tak proč to tady ta holka sakra tak žere? Ehm. Nashle u dalšího tvého článku O:-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.